Založení Národního muzea v obrazech a dokumentech - Národní muzeum
EnglishFacebookTwitterInstagram

Fotogalerie a zajímavosti

Fotogalerie a zajímavosti (26.4.2018)

Založení Národního muzea v obrazech a dokumentech

Prohlédněte si portréty zakladatelů i zakládací listinu Národního muzea

Dne 15. dubna 2018 jsme si připomněli 200. výročí podpisu, kterým nejvyšší purkrabí František Antonín hrabě Libštejnský z Kolovrat potvrdil a schválil provolání An die vaterländischen Freunde der Wissenschaften, považované za zakládací listinu Národního muzea.
 
Tento klíčový dokument se dochoval v Archivu Národního muzea, ve fondu Registratura Národního muzea, v několika různých vyhotoveních, které si můžete prohlédnout níže ve fotogalerii.
 
Registratura Národního muzea je mimořádně cenný, zajímavý a rozsáhlý úřední fond, kterému však, bohužel, zatím chybí komplexní archivní zpracování. V roce 2012 restaurátorka Veronika Žáková ukázkově konzervovala a zčásti restaurovala dokumenty v kartonu č. 1 z činnosti centrální správy Muzea (sign. A a část sign. B) z let 1818–1842.
U příležitosti letošního jubilea byla tato malá část nejstarších dokumentů inventarizována a zpřístupněna v archivním portálu vademecum.nm.cz, kde si je můžete prohlédnout.

Zakladatelé

Vznik Národního muzea je neodmyslitelně spojen s trojicí jeho zakladatelů, kterými byli Kašpar Maria hrabě Šternberk, František Josef hrabě Šternberk-Manderscheid a František Josef hrabě Klebelsberg. V literatuře se o nich traduje, že byli bratranci.
 
Příbuzenství obou Šternberků bylo ve skutečnosti vzdálenější. František Josef hrabě Šternberk-Manderscheid pocházel z tzv. damiánské větve a Kašpar Maria hrabě Šternberk z tzv. leopoldinské větve starobylého českého rodu pánů ze Šternberka. Jejich nejbližším společným předkem byl Františkův prapradědeček a Kašparův pradědeček Oldřich Adolf Vratislav ze Šternberka, významný diplomat a dlouholetý nejvyšší purkrabí Českého království.
 
Rodokmen Šternberkové - pro zvětšení klikněte na obrázek
 
Skutečnými bratranci byli Kašpar Šternberk a František Josef Klebelsberg. Kašparova matka Marie Anna Josefa a matka Františka Josefa Klebelsberga Antonie byly sestry. Jejich otcem, dědečkem obou bratranců, byl další významný představitel české zemské správy, nejvyšší purkrabí Filip Nerius Krakovský z Kolovrat. Ale to ještě není vše: nejmladší sestra Marie Kateřina roz. Krakovská z Kolovrat, provdaná za Františka Josefa hraběte Libštejnského z Kolovrat, byla matkou nejvyššího purkrabího Františka Antonína, který svým dvěma bratrancům provolání podepsal.
 
 
Rodokmen Krakovští z Kolovrat - pro zvětšení klikněte na obrázek
 

Autorkou článku je Milena Běličová z Archivu Národního muzea.

Kašpar Maria hrabě Šternberk, olejomalba, autor Alexander Clarot, Praha, 1838, foto Radovan Boček.
František Josef hrabě Šternberk-Manderscheid, olejomalba, autor Josef Lavos, Vídeň, 1836–1839, foto Radovan Boček.
František Josef hrabě Klebelsberg, litografie, autor Josef Kriehuber, Vídeň, 1835, foto Jana Kuříková.
František Antonín Libštejnský z Kolovrat, olejomalba, Johann Nep. Ender, Vídeň, 1839, foto Radovan Boček.
První strana Provolání An die vaterländischen Freunde der Wissenschaften, koncept, rukopis autora Františka Josefa hraběte z Klebelsbergu, 10. 4. 1818
První strana Provolání An die vaterländischen Freunde der Wissenschaften, čistopis, rukopis, 10. 4. 1818
První strana Provolání An die vaterländischen Freunde der Wissenschaften, tisk, 15. 4. 1818
První strana Provolání An die vaterländischen Freunde der Wissenschaften, novinové vydání, Nichtpolitischer Anhang zur kaiserl. königl. privil. Prager Zeitung Nro XXXXV

Zpět

Zobrazit výpis článků

Zpět na 200 let